Jahrbuch der Gesellschaft für Geschichte der Juden in der Čechoslovakischen Republik · 1936-01-01 · 8 (1936) · page 238

25 L. c, S. 378—379. „.. .hlavnim takovymto agitatorem byl rabin v Novem Bydzove" Mendl (Mendel), kter^ v püsobeni svem na tajn6 nekatoliky v okoli Bydzova, Chlumce, Kralov6 Hradce i Krälov£ Dvora tak horlivfc si poÖinal, ze na sta privrzencü pro „ceskou sektu zidovskou" ziskal. Ti konali tajne" schüze, v nichz byla jak na nekrten^ch pacholatech tak na nedospelyeh obfi'zka vykonävana a jine obfady zidovske* provadeny. NejcilejSün spolupracovnikem Mendlov^m byl Jan Pita, krejci ze vsi Chudonic, poddan^ mesta Noveho Bydzova, ktery mezi prostym lidem venkovskym nejvice privrzencü pro novou sektu zidovskou ziskal a v zäsadäch jejich je vyucoval. Püsobeni toto dalo se jiz za vpädu Prusü r. 1744, kdy üradov£ zemsti a stätni nemohli rädern toto jiz v zärodku utlumovati, a pokracovalo se v nSm jest£ vice r. 1745, kdy vypovezeni z Prahy zid£ po venkove" co nejvydatneji v nem se ücastnili. Tu vzrüstala sekta, vübec jiz „ceskou sektou zidovskou" naz^vanä, do tisicüv a nemohla tudiz ujiti pozornosti üfadü duehovensk^ch, nebotf mnoho novorozen^ch ditek nebylo ke kftu pfinäseno a dochazely zprävy, kterak mnoho lidi pozivani masa vepfovelio se zdrzuje, sobotu sveti i jinö obfady a obyceje zidovsk£ zachovävä." 26 L. c, S. 379-381. 27 „Nabozenska hnuti na Dymokursku a Chlumecku", Cesk^ lid , Jg. X (1901), S. 341. („V dobach nejt£z§i persekuce lidu selskeho objevovaly se po Cechach tajne* sekty nabozensk6. Na Bydzovsku a Chlumecku zalozil v polovici XVIII. veku bydzovsk^ rabin Mendl nabozenskou sektu Abrahamitü ci Israelitü. Chudi lide* z dalek^ho okoli hojnS k ni pristupovali. V roce 1747 nebo pocatkem r. 1748 byly schüze, ktere tajn& a v noci se konaly, prozrazeny, clenovä pfisn£ trestani a näcelnici k smrti odsouzeni. Ale v^straha neüöinkovala, sektafi schazeli se däle, ovsem ze s v&t§i opatrnosti a doma horlive pisma citali. Proto vykonal hejtman Dymokursky r. 1780 s rychtari pfisnou „vizitaci" po stavenich a hledal zapovezene* kactfskä knihy.") 28 „Pam&ti o väcech duchovnich v kral. venn£m m£ste* Novem BydzovS". Die Studie erschien in vier Folgen in den Jahresberichten des Real- und Obergymnasiums in N. B. (V^rocni zprävy real, a vy§§iho gymnasia v Novem Bydzove' za Skol. rok 1899/1900,1900/1901,1901/1902,1902/1903, Nov^ Bydzov 1900, 1901, 1902, 1903. Jos. Kaspar benützte zu seiner Studie neben den Dokumenten des Bidschower Stadt- und Dekanalarchives auch die Archivalien des Prager ehem. Statthaltereiarchives (vgl. auch Jar. Prokeä, Archiv ministerstva vnitra a vectecke* badani — Das Archiv des Ministeriums des Innern und die wissenschaftliche Forschung, Sbornik archivu min. vnitra, Jg. IX, 1936, S. 38), doch die in dem letzteren Archive erliegenden Nachrichten über die Sekte der Israeliten hat er nicht benützt und offenbar hier auch gar nicht gesucht. 29 V^Toeni zprava real, a vyääiho gymnasia v Novem Bydzovfc za skolni rok 1901/1902 (N. Bydzov 1902), S. 5. „Lid, zvlaStfc venkovsky, selsky^, züstäval stale, z valn£ je§t£ cästi, kdy z ne zfejmfc, aspon skrytfc nekatolick^m. Nemaje pak spravn£ho pouöeni i v nabozenstvi, v nemi se zrodil, nechtf luterskem öi bratrskem, a nabozenstvi katolickelio prijimati nechteje, lid obecn^ propadal nabozensk£- mu blouzn&ni, tvofil si säm svoje ve>ouene* soustavy, zvläüftni svoje nabozenstvi, a lp£l na nem s obdivuhodnou houzevnatostf bez ohledu na t£zk6 näsledky, jestlize vec statnim üfadüm se prozradila. Takovym zpüsobem vznikl t€Z tak zvany Israelitismus 6ili Abrahamitstvi na Bydzovsku, kdy dfckan Escherich püsobil pri m&ste\ BlizSich, uröit^ch zpräv o vzniku a vyvoji t6to nabozenska sekty nemame; s uräitosti vime jen tolik, ze v krajin^ bydzovsku na pocatku let ötyficat^ch osmndct^ho stoleti zid6 poöali se schazeti s kfestfany k spoleön^m nabozensk^m schüzkam. Ze kter6 strany vy§el popud, nelze pfesnS stanoviti, ale mozno miti za to, ze od kJestfanü, totiz od tajn^ch dosud nekatolikü v t€to krajinfc, jimz po rozkazu vladnim Novy^ zäkon byl odniman a palen, kdeito iidüm Star^ho zäkona uzivati dovoleno. I jali se tajni nekatolici choditi mezi zidy a öetli v tom, co bylo dovoleno. V techto schüzkäch se 2idy pocala se vyvijeti zvlaStni v^rouka starozäkonni s n^kter^mi pfiv&sky novozäkonnimi. Pfedn6 nedavali kfesfan6, schüzky ty nav§t^vujici, 91 237