Jahrbuch der Gesellschaft für Geschichte der Juden in der Čechoslovakischen Republik · 1936-01-01 · 8 (1936) · page 236

13 Erschienen Prag 1898; ein weiteres Zitat ist auf S. 82 und 83. „Na Bydzovsku schäzivali se jiz r. 1743 tajni nekatolici se zidy, jimz öteni star^ho zäkona braneno nebylo a klonili se k radüm israelsk^m, ano mnozi pry se dali i obfezati. Pov&stn^ zidovsk^ agitätor Mendl, kteryi lid obecn^ k prestupoväni k israelitüm vymluvnS pobädal, byl jat a v Praze upälen. Blouznivci tito ,israelit£4 a tak6 , Abrahamit64 zvani, nevefili v sv. Trojici, ver ili v nesmrtelnost duse, uznävali desatero, modlili se otce näs,verili vproroctviMojzi§ovaa vprichodmesiäsüv, svetüi sobotua j." 14 „Reformace katolickä v Cechach 1650—1781" (Casopis musea kräl. Ceskeho, Jg. LV, 1881, S. 424. Seine Anschauung über die Entstehung der Religionsschwärmerei und somit auch der Sekte der Israeliten formuliert Büek folgendermaßen: Dadurch, daß man in der Zeit der Gegenreformation den Akatholiken die religiösen Bücher entzog, kam es dazu, daß viele unkatholische Familien lange Zeit ohne jede Unterweisung blieben, und da sie weder Bücher noch irgendwelche Verbindung untereinander besaßen, blieben sie in ihrer Religion lediglich auf die mündliche Überlieferung seitens des Familienoberhauptes angewiesen, doch trübte sich diese Überlieferung immer mehr, so daß in jeder Familie ein eigener Glaube oder eigentlich Unglaube und Gottlosigkeit platzgriff, wie das die evangelischen Fürsten und Stände in ihrem Begehren im Jahre 1735 vorausgesagt hatten („... mnoh6 rodiny nekatolicke züstävaly drahn^ cas beze vseho vyucoväni, a nemajice ani knih ani nejakeho spojeni mezi sebou, obmezeny byly v nabozenstvi svem toliko na üstni podäni hlavy rodiny, kterez vsak casem vzdy vic a vice se zatemnovalo tak, ze v ka£de rodinS zvlästni vira neb vlastnfc nevera a bezboznost povstala, jak to knizata a stavove evangeliöti ve sve zädosti 1. 1735 predpovedeli"). 15 Rezeks Sbornik historick^, Jg. III (1885), S. 43. „7. Martü byl u Prahy upälen iid, rabin, star^, ale malf asi l1^ lokte vy§ky. Ten okolo Jicma ovcäky a jin^ lid sprosty na zidovskou viru väbil a vyuöoval. Ti, ktefi viru jeho pfijali, v Hradci Krälovä odpraveni pfed tun byli." 16 Von Rezeks Schrift ist nur der erste Teil erschienen, der die Einleitung zum eigentlichen Thema bildet, zu dessen Bearbeitung der Autor nicht mehr kam. 17 L. c, S. 116. „VysvStlovati vec pouze ajeding vlivem fcidü, jako ucinil J. Svoboda, nezdä se mi bfti dostatecnä. Vedlotf se zidüm pravö tehdaz velmi zle. Marie Terezie nepfäla jim z pfesv&dceni; a kdyz; pak vlastizrädn£ pocmanl iidü, zejmena prazsk^ch ve välce s Friedrichen! II. pffli§ bylo o&vidno, Marie Terezie rychle se odhodlala, a vypovfcdfcla je z Cech vübec. 2id6 pak m£li co delati, aby tento zäkon byl odvolän. Vystoupeni rabina Mendla na Bydzovsku a zaklädäni sekty „Israelitü" zidüm tehdaz jiste pfislo velice nevhod, ponevadz se tim postaveni jich zhoräovalo. A na druh6 pak Strand nebyl by Mendl, ani kter^koliv jin^ zkL u lidu co do nabozenstvi nicehofc poftdil, kdyby okolnosti jineho druhu nebyly k tomu pfispely". 18 L.c, S. 117—118. „Protyto a jim podobne zjevy zdä se mi mnohem blizäim b^ti v^klad, ze prföinu k nim predevsim... hledati sluäi v näbozenskem pronäsledoväni, a co s tim tehdaz souviselo vübec. Velikou chybou bylo tak6 systematickä odnimänf a hubeni Noveho zäkona, nebylo-li jineho s dostatek die tipravy katolicke. Obecn£ je znäma chutf a touha lidu naseho, aby cetl; a zejmena mezi luteräny a Bratfimi bylo tak zvan6 „pismäctvi" vyvinuto. Bral-li se jim Nov^ zäkon, sähli ke Staremu, kterf i zidüm byl dovolen a u nichz bylo mozno ho dosici. To svedlo tajne nekatoliky k prvnim styküm se zidy." 19 L. c, S. 114. „Clenov£ sekty byli chudi lide, chalupnici, ovcaci a vdovy z okoli Bydzovskeho a Jiömskelio 20 Denkwürdigkeiten der kgl. Leibgedingstadt Jarome* an der Elbe, Jaromäf 1887, S. 154. („Väclav Janeeek, starec 80ti let^ ze vsi Zadrazan, poddan^ obci mesta Bydzova. ClovSk ten patril do poötu onech näbozensk^ch blouznivcü, toho dasu zvläst v okoli Bydzovskem se vyskytujicim, ktefi odpadse od viry katolicke, pfidävali se k zidovstvi. Jsa zde pro toto odpadlictvi uveznen öinil pokäni; byl take cirkevnfc rozhfesen a pfece kdyz 8. öervence t. 1. zemfel, bylo telo jeho, prf po postrach jin^m, 12. t. m. na mrsniku upäleno.") 89 235