Jahrbuch der Gesellschaft für Geschichte der Juden in der Čechoslovakischen Republik · 1938-01-01 · 9 (1938) · p. Seite 239

oslepeni jinsich poctivych lidi, od neho primluvy a interventi a ustavicnym nabihanim k tomu pfinutiti se pokusili, coz same, aby nie jinsiho nebylo, postaeuje, ze 2idy netoliko na tele, ale i na samom hrdle trestati. Za druh£, maji se pilne; examinirovati komu veritelüv jaky zisk dali, od koho hotove penize, od koho zbozi vzali, tak aby se podle tohto vseho s rozdilem nalezitym v Commissi a v d£läni terminüv pracovati a pokracovati mohlo. Za treti, mezi vsemi vefiteli mä se jmiti predni ohled die obzvlästniho nejposlednejsiho dekretu J. V. H. Ex. na p. Jana Svobodu, sousedu a radniho mesta Hradce, a na p. Pavla Lansekera, pisariho handlovniho urozene pani Doroty Reichlov6 vdovy, a to z prieiny, ze pfi jejich dluhü interventi a dovoleni Hejtmana versiruje, kter6 u Markrabstvi Moravsk6m podle zfizeni zemskeho pri vsech dluzieh, jenz se mezi poddan^mi cini donucene potfebne jest, a za druhe take z toho ohledu, ze pan Svoboda pro ne 2idy v Linci arrest podstoupiti a za n£ platiti musil. Druhy^ pak pan Pavel maje dobry Pfand v ruce takovy z ruky na primluvu hejtmana pustil a nyni sve pani näpodobne (?) za toho byti musi. Za ctvrte: Maji se jak pp. Creditores tak i 2id6 ostatni Telcsti, jenz s temi dluzniky interessiroväni aneb jim hrube blizee sprizneni nejsou, kazda stranka zvlasf examinirovati, zdali jim povedomo neni, maji-li ti dluznici a fallanti kde jake zbozi neb skrite prostredky na strane v jinsich mestech a u jinsich svych pratel, kter£by na üjmu creditorüv chteli zatajiti a po strane s nim handlovati, neb kdyby se to vynalezlo a prokazovalo, mohlo by se na zidy tauzeji nastoupiti. Za päte: Terminy k placeni maji se tak prostfedkovati, aby veritelov6 jeste za tohoto sv£ta, a sice podle decretu J. V. Hr. Exell. P. Svoboda a P. Pavel Lanseker co nejdfiv mozne\ ostatni pak tak, jak kdo velkou skodu v svem dluhu nese, a jak toho kdo hrube potfeben jest k zaplaceni prisli, a podle tohoto ohledu a spitovani terminy pro jednoho kazd^ho se zdelali, tak aby pri tom ten rozdü mezi tim, kdo jich ve sve püjcce dobfe uzil a mezi tim, kdo jich nieimz neuzil, pilne observirovän, a tento posledni pfednimu v terminech predchazel, to jest vetsich terminü uzil. Za seste: Kdyby Zide zadluzili dokonce nejake potupne terminy offerirovali, tehdy maji k tomu s pohruzkami i na oko s skutecnym satlavnim arrestem bejti disponiroväni a vsechny mozn6 zpüsoby s nimi probiroväni byti, ano poslednfc jest vlastni milostivä vüle J. V. Hr. Excell., aby se i jejich pribytky visitirovaly a vsechno jmeni, kde by se koliv zde v m£st£ neb u koho vynaslo, inventirovalo, ale to teprve kdyby nie jineho nepomahalo k nejak£mu mirnejsimu porovnani. Za sedm6: Co se dotejee casu terminüv k placeni, ty maji svüj zacatek vziti od pristiho jarmarku S. Pavla a potom pri velik£ noci, S. Bartolomaji, S. Jakubu, S. Simonisi a Judovi, sv£ rozdeleni jmiti, tak aby kazdemu v£riteli pri jinem terminü neco dati prislo a oni 2id6 tudy snazeji sv6mu slibu zadosti uciniti mohli, nebo co nyni svoli to tak neporusitedlne zdrzeti musi, a maji pro prvnejsi toho ubezpeceni vsichni 2ide Telcsti v tom za ne cavirovati a pravi bejti, kdyby oni veem dale fallirovali, a to beze v§eho zastäni. Za osm6: Kdyby 2ide dluznici neehtfcli se po zädnem zpüsobu nez k nejakym malym terminüm podrobiti, kterych by snad ani oni, ani veritelov6 zivotn£ nevyckali, tehdy maji bejt jejich d£ti a krevni pratete nejblizsi k tomu tak zavazäni jako oni sami, a dokud jeden z toho plemene lehkomysln£ho ziv bude, za vsecky druhy platiti a vsem pri t6to kommissi liquidirovanym vefitelüm z toho pravi byti i jejich dSdicüm. Za devat6: Kdyby se pri Commissi nejaci veritelove nasli, kt6fi t^m Zidüm co uvefili neb püjcili bez vMomi vrehnosti i hejtmana a pfi milostivä vrehnosti se posavad neliquidirovali, ti maji bejti nejposteze po vsech jin^ch do considerati vzali bejti. Za desate: Represalia proti Zidüm se z obzvläStni milostivä vüle J. V. Hr. Ex. vsecky zapovidaji, a nemaji bejti pfipusteny. Kdyby pak v tom sam od sebe vejtrznosti uäinil, nemä vziti dal§fho zastani neb pomoci, n^brz mä jeden kazd^ vefitel bez rozdilu na uznäni commissi pfestati, proti kteröz bude-li i miti podstatnu 41 239